|
|
První Přemyslovci v didaktických aplikacích
Hošek, Tomáš ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
(čeština) Tématem této práce je přiblížení doby a života prvních Přemyslovců a vytvoření didaktického materiálu využitelného do výuky. Didaktický materiál je navržený, vytvořený a věnovaný učitelům vlastivědy a dějepisu a všem žákům. Práce je rozdělena do dvou částí. První část nazvaná První Přemyslovci a jejich doba, je teoretická a pojednává o prvních Přemyslovcích a jejich době. Jsou zde podrobně popsáni první panovníci přemyslovského rodu a jejich blízcí. Je zde popsána doba, ve které žili a vládli a také různé aspekty běžného života tehdejší doby. Druhá, praktická část, nazvaná Dějepis hrou, je věnována didaktice a praktickým aktivitám, které budou využitelné ve výuce 4. a 7. ročníku základní školy. Součástí bádání a vymýšlení didaktických aplikací bylo kromě studia odborné literatury i porovnání učebnicových textů, absolvování náslechových hodin, konzultace s kolegy a vykonávání pedagogické praxe. Součástí tohoto procesu byla tvorba autorských výukových karet a také her a jejich praktické testování během autorovy pedagogické praxe. Součástí této diplomové práce je představení dvou základních her (2 varianty první hry a jedna varianta druhé hry) a další příklady aktivit využitelných ve výuce dějepisu či vlastivědy. Také je zde podrobně popsaná a navržená tematická exkurze na území...
|
|
| |
|
|
Pomníky českých středověkých králů a královen
KOLÁTOROVÁ, Adéla
Tématem diplomové práce jsou pomníky českých přemyslovských a lucemburských středověkých panovníků a jejich manželek. Nejprve se zaměřuji na vyjasnění základních pojmů, které se dané problematiky týkají. Následují teoretické poznatky o moderních pomnících a jejich funkcích. Analytická část práce se zabývá charakterizováním dvou získaných souborů pomníků - českého a zahraničního. Věnuje se počtu těchto pomníků, okolnostmi jejich vzniku (případně zániku), dále tomu, které panovníky pomníky vyobrazují, jaké je jejich výtvarné provedení a jaké vyvolávají či vyvolávaly kontroverze. Práci uzavírá komparace s pomníky piastovské dynastie v Polsku a arpádovské dynastie v Maďarsku. Cílem této práce bude zmapování pomníků věnovaných českým přemyslovským a lucemburským panovníkům a jejich manželkám na území České republiky i v zahraničí.
|
|
|
Dvojité kláštery klarisek a minoritů na území Střední Evropy ve 13. století. Typologie architektury, fundace královských princezen a dobový kontext na příkladech klášterů zejména v Praze a Vratislavi.
Zelenková, Gabriela ; Kolářová Takácsová, Kornélia (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je srovnání typologie architektury dvojitých klášterů klarisek a menších bratří. Specifika konventu sester klarisek se musela přizpůsobit přísné řeholi a liturgickým předpisům řádu, což se projevilo v budování architektury podle určitého vzoru, projevujícího se v podobě klášterních kostelů včetně empory, ambitu a společných prostor, oddělených od kontaktu s okolním světem. To ale nebránilo ve zvyšování vzdělanosti sester a udržování vazeb mezi jednotlivými kláštery. Menší bratři pro sestry zajišťovali duchovní vedení. Františkáni vznikají ve 13. století jako řád, který reaguje na rozvoj středověkých měst a širokého rozvrstvení obyvatel, což se odráží v situování klášterů v blízkosti řek a hradeb (funkce špitálu, dostupnost vody). Ve regionu se tak v reakci na nový církevní řád odráží tehdejší touha po návratu k následování evangelia a Krista v osobách žen z královských rodů v Čechách, Polsku i Uhrách. S tím souvisí královské fundace hlavních zkoumaných příkladů, tedy kláštera sv. Anežky v Praze a kláštera v polské Vratislavi, který založila Anežčina sestra Anna (přivádí tak do Slezska klarisky). Tyto dva příklady pojí také funkce pohřebiště významných členů královského rodu, což se projevilo na dispozici prodlouženého chóru klášterních kostelů. Cílem mé práce je, kromě...
|
|
| |
|
| |
|
|
Přemyslovští levobočci
Mikeš, David ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem levobočků posledních Přemyslovců. Cílem práce je nastínit životní osudy a kariéry nemanželských potomků posledních přemyslovských králů. Diplomant zhodnocuje postavení těchto levobočků ve středověké společnosti a popisuje jejich vztah k vládnoucí přemyslovské dynastii. Pociťovali přemyslovští levobočci sounáležitost s vládnoucím rodem? Jak se tato sounáležitost projevovala? I to jsou otázky, které se diplomant pokouší zodpovědět. V neposlední řadě pak zhodnocuje otázku levobočenství v širším dobovém kontextu a provádí komparaci s vybranými evropskými dvory. Klíčová slova: Přemyslovci, levobočenství, nelegitimnost, nelegitimní potomek, Přemysl Otakar I., Přemysl Otakar II., Mikuláš Opavský, Jan Volek, Václav II., Václav III., Vilemína z Milána, bastard
|
|
| |
|
|
Žatec a severozápadní Čechy na počátku mladohradištního období (2. polovina 10. století)
Čech, Petr ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Macháček, Jiří (oponent) ; Moždzioch, Slawomir (oponent)
Předložená práce navazuje na diplomovou práci, která se zabývala osídlením a podobou žatecké raně středověké aglomerace v 9. století. Náplní disertace je zpracování keramiky, sídlištních situací a opevnění z 10. století. To umožnilo sledovat vývoj fortifikací a změny v sídlištní struktuře uvnitř sídelních komponent aglomerace v čase. Na základě terénních odkryvů byla vypracována relativní chronologie keramiky a podle dendrochronologických dat hypotéza o absolutní chronologii. Pod tímto náhledem byl proveden nový kvantitativní i kvalitativní rozbor informací o raně středověkých hradech a výšinných sídlištích z 9. a 10. století ve středním a dolním Poohří a v Podkrušnohoří. K novému pohledu také přispělo zpracování výzkumu hradu Drahúš. Na základě shromážděných informací a jejich rozboru byl odmítnut názor z 60. let 20. stol. o přiřazení hradů raného středověku na sledovaném území k územnímu útvaru Lučanů, který měl být v opozici proti středočeskému přemyslovskému patrimoniu. Zpracování výzkumu hradu Libušín u Kladna a tamní nálezy keramiky původem ze středního Poohří, bylo možno zařadit do chronologicko-typologického schématu keramiky podle žateckých výzkumů. V závěru byla vyslovena hypotéza o době začlenění území na Ohři a pod Krušnými horami pod nadvládu Přemyslovců. Klíčová slova Raný středověk,...
|
|
|
Městské historické slavnosti a jejich historické náměty z období vlády Přemyslovců a Lucemburků
Šťastný, Antonín ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce "Městské historické slavnosti a jejich historické náměty z období vlády Přemyslovců a Lucemburků." Tato práce popisuje fenomén historických městských slavností ve střední Evropě, zejména v moderní době. Jejím cílem je poukázat na historické motivy slavností, např. události, které jsou oslavovány, a na jejich souvislost s dnešními slavnostmi. Práce popisuje vývoj a změny, kterými slavnosti procházely, i současné vlivy na jejich podobu a na trendy jejich dalších změn. Vedle výčtu významných slavností a jejich vzájemného srovnání je zde pojednáno o účinkujících, o oslavovaných dějích a o ohlasech publika.
|
host ::
RSS.